Naděje
Tak vkládám jednu ze svých posledních básniček. Napsala jsem ji asi před půl rokem a ještě nikdy nepublikovala, takže kdo má náladu na trochu smutnou veršovánku, tady je :)
Naděje
Noc jako den bledolící,
sama v závoji zlatavých snů,
čeká...
Noc, ta paní přece dlící,
sama ve smutku z trnů,
pomoci se nedočká...
Ticho, závan z moře,
to dítko prázdných dní a splínů,
volá...
Ticho, oděno spoře,
hlasem dávných duchů,
stoupá...
Květina na louce rostlá,
do bahna se noří tlačena silou,
pláčem...
Květina - naděje prostá,
v blátě končívá, stane se holou,
poslední list smáčen.
Krví...
|
Autor: Vydáno: 8.3.2010 20:35 Přečteno: 126x Hodnocení: neohodnoceno |
Vaše hodnocení: |

Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.