Podivný hrdina

Tak jsem se namátkou kokla na jednu básničku kterou jsem nedávno napsala a když jsme si ji přečetla uznala, jsme že ji sem musím dát, protože jsem sama žasla co jsem byla schopná vyplodit za nesmysl...

Básničku jsem původně psala do workshopu na saspi, ale nikdy ji tam nevložila s tím že je ubohá, ale tak pro zasmání si myslím že až tak špatná nakonec nebude :)

PS: Básnička navazuje, nebo spíše popisuje ale zase trochu jinak, na povídku PJkou poprvé, kterou sem v nejbližší době taky znovu přidám pro pobavení všech, kteří alespoň trochu vědí něco o DrD a RP, ale i těch teří o tom nevědí zhola nic...

Na pahorku stojí
upírá pohled do kraje
čas mu běží
ten zázrak, kdy žije.

Šaty šité z šupin štik
v rukou meč, před ním sud v trávě leží,
pohled střídá za tikem tik,
hrdina stvořený dobývat jeskyně místo věží.

V očích jiskry života
na pozadí jisté smrti.
V tlumoku okenní vrata
a nespočet jiných věcí,

které sem nepatří.

Vždyť šat jeho hyzdí vše,
co do bájí kdo vepsal.
Taková je fantazie dítěte,
kterému osud pero do rukou dal.

A nechal jej psát...

Neberte pero dítěti,
ponechte mu sny bláhové,
Že s krosnou na zádech a v džínách,
válel sud vstříc nové epizodě.

Jednou až dospěje bude se tomu smát,
tomu jak takový příběh mohl psát...
 

Jak hrdina bez hrdiny,
"mocného" mága tří kouzel znalého, šel skolit.
Po pěšině bez pěšiny,
válejíc sud piva plného, sám sebe vyškolit.

Autor: Jackie Decker Vydáno: 6.4.2010 17:55 Přečteno: 188x Hodnocení: 2 (hodnoceno 1x)

Vaše hodnocení: 1 2 3 4 5

Formát pro tisk