Rekviem pro dědu
Minulý rok mi zemřel děda a tuto básničku jsem dopsala pro něj...
Za pozlátky střípek snů,
zrcadla oblaků,
v krajině přání,
nočních zdání...
Na křídlech vánků,
oddal ses spánku.
Zvonky ptačích perutí,
tvou duši duchnou přikryjí.
Objal tě klid.
Srdcí hvizd.
Všechny viny smýt,
ujal se převozník...
Slzy křičí z nebe,
v duších nás zebe,
jedno tiché klapnutí
do země padnutí...
Poslední slova,
nechť vezme voda.
Pohled brázdný
zůstává prázdný...
Sbohem buď,
více se nermuť...
|
Autor: Vydáno: 9.4.2010 8:57 Přečteno: 168x Hodnocení: 1 (hodnoceno 1x) |
Vaše hodnocení: |

Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.